Konec televize Z 1 – bez obřadu.
Arogance velkých finančních skupin nezná mezí. Ze zvědavosti jsem včera poslouchal úplný závěr vysílání televize Z 1. Až do poslední chvíle diváka co půlhodinu lákaly upoutávky na pravidelné pořady dalších dnů. Dokonce i minutu před definitivním vypnutím vysílání.
Majitelům Z 1, novodobé finanční aristokracii, ani v nejmenším nevadilo, že zaměstnanci do poslední chvíle neměli tušení, že končí, tak s arogancí svou vlastní je ani nenapadlo jakkoliv upravit vysílání alespoň nápisem – diváci končíme – díky za přízeň. Je totiž charakteristikou doby, že potencionální klient čehokoliv je lákán přesně do té chvíle, než je lapen. Jakmile něco koupí či někoho zvolí, je odkopnut s razancí nevídanou.
Bohužel tento absolutně konzumní způsob chápání lidského bytí se přenáší i do zvyků a mezilidské komunikace. Rodiče odkáží dětem majetek, mnohdy i poměrně velký, a dětem ani nestojí za to, aby se s rodiči rozloučili obřadem. Rozloučení je zvyk, který tmelí generace. Pokud se z předka stane nepotřebný odpad, potomka čeká v budoucnosti ještě horší konec. Jestliže se z našeho života vytratí jakýkoliv respekt ke generacím předchozím, čeká nás nevyhnutelně konec naší civilizace.
Ale abych se vrátil k televizi Z 1. Asi tak před dvěmi měsíci jsem se na jednom setkání bavil s lidmi z médií, kterým se vysílání Z 1 náramně líbilo a prorokovali dnes už zaniklé televizi skvělou budoucnost. Já jsem naopak, zcela osamocen říkal, že ti, které zajímají ony neustále se prezentované přehledy finančních trhů, se přece nebudou dívat na televizi, ale mají příslušné programy v počítačích. A navíc, ty, které peníze nezajímají, neboť mají ve svém myšlení jiné priority, ony přehledy přinutí přepnout na jiný program a tudíž jim uniknou dobré pořady.
Takže ona vlastně arogance, nepochopení potřeb druhých, soustředění se pouze na peníze, tak jak to heslem „byznys je to hlavní“, propagovala Z 1, je jasnou cestou do pekla. Hlavní jsou totiž mezilidské vztahy, schopnost komunikace s druhými (dnes každý vede svůj monolog a zásadně neposlouchá a ani nechce slyšet jiné názory), úcta ke generacím předků a láska ke generacím potomků. Pokud to nepochopíme, a budeme se klanět zlatému teleti peněz a byznysu, tak nás převálcují jiné civilizace, které kupodivu jsou v dnešní době pomalu úspěšnější než ta naše, přesto však nezpřetrhaly tradiční rodinné a společenské vztahy.