isabonská smlouva
Před několika lety schválili občané České v referendu smlouvu s Evropskou unií. Schválili tedy jistá pravidla hry. Nyní chce EU tato pravidla změnit - chce aby se občané ČR vzdali části svých Ústavou garantovaných práv ve prospěch unie. Chce-li EU změnu pravidel hry, musí tedy postupovat stejným způsobem - občané se v referendu vyjádřili ke starým pravidlům, pak musí občany formou referenda požádat, aby schválili pravidla nová.
Lisabonská smlouva není ničím jiným, než květnatým jazykem obalený fakt, že občané České reubliky ztrácejí právo nadále rozhodovat o své zemi. Rozhodne-li Evropský Parlament například o omezení svobody slova a názoru, NEBUDE žádná možnost, jak se tomuto rozhodnutí vzepřít! Chce-li EU prosadit takovou smlouvu, ať vyhlásí celoevropské referendum. Po 20 letech se opět vracíme k diktátu - vlastizradě podložené zákonem
Řešení ekonomické krize
Zásadně odmítám způsob, jakým chce současná vláda a sněmovna řešit současnou ekonomickou krizi. Zejména fakt, že takzvaných top-managerů s platy nad 250 tisíc korun měsíčně se dotkne jen zcela málo, ústavní činitelé s platy několikanásobně převyšujícími průměrnou mzdu si odebrali pouhá 4%, zatímco řadoví občané s platem nižším, než průměrná mzda vzrostou životní náklady o více než ona 4%. A nejvíce budou biti ti, kteří mají nejmenší možnost výdělku - invalidé.
Tato nepopulární řešení by měla být až posledním krokem. Neřeší totiž příčiny krize ale její následky. Jsem pro to, aby jsme se nejdříve zaměřili na příčiny krize. Proč máme krizi? Je to tím, že v Americe mají hloupé bankéře? Jistě, že ne. Současná krize má dvě příčiny:
První příčinou krize je masívní odliv práce do Číny a podobných zemí. Na první pohled je to lákavé když vám někdo vyrobí stejnou věc "za hrst rýže". Na ten druhý pohled ale zjistíte, že ekonomika je hlavně o tom, že věci jsou v pohybu: Lidé pracují v továrnách, vyrábějí různé věci a za to vydělávají peníze. Ty peníze potom utratí za věci, které dělají zase v jiných továrnách. Američané nyní vyrábějí jen asi 1 z 10 věcí, které potřebují ke každodennímu životu. 9 z 10 věcí dovážejí. Je jasné, že tento stav může být výhodný jen pro čínskou vládu. Tak, jak se ruší práce, střední vrstva se stává zadluženější, musí si půjčovat a není schopna splácet. A krize začíná...